Sdílet tuto stránku

Vladimír Sís a Josef Vaniš

Vladimír Sís (7. 7. 1925 – 7. 9. 2001) – filmový a televizní režisér, scenárista, textař a spisovatel pocházel z Brna. Jako filmař začínal v trikovém ateliéru u Bati, později (1946 – 1951) se věnoval natáčení naučných filmů v KF Brno a po nástupu na vojnu v roce 1952 přešel do Československého armádního filmu, kde točil snímky s vojenskou tematikou. Tam také dostal příležitost natočit film ze stavby silnice z čínského vnitrozemí do Lhasy – Cesta vede do Tibetu. Od roku 1958 působil ve Filmovém studiu Barrandov. Debutoval hraným filmem Život pro Jana Kašpara v r. 1960, pokračoval česko-indonéským dramatem Akce Kalimantan (1962) a v následujících třech dekádách vytvořil řadu střihových filmů, věnovaných převážně české kinematografii (Král komiků, 1963 – o Vlastovi Burianovi; Sólo pro Jaroslava Marvana, 1971; Zpívající film, 1972; Blues pro EFB, 1980 – o filmové a divadelní práci E. F. Buriana, 1980; Barrandovské nokturno aneb Jak film tančil a zpíval, 1984; Předčasný portrét Františka Filipovského – posledního z Osvobozených, 1989 a další). Ve své tvorbě často kombinoval záběry z českých hraných filmů s hranými nebo reportážními dotáčkami. Současně pokračoval v natáčení dokumentárních filmů a spolupracoval s Čs. televizí, například na cyklu o osobnostech jazzu i na dalších hudebních pořadech. K hrané tvorbě se vrátil roku 1978 přepisem hry Balada pro banditu s Miroslavem Donutilem a Ivou Bittovou v hlavních rolích. S Bolkem Polívkou a Jiřím Pechou natočil Poslední leč (1978) a s Jiřím Suchým a Jitkou Molavcovou dva filmy – Jonáš a Melicharová (1986) a Jonáš II aneb Jak je důležité míti Melicharovou (1988). Celkem natočil 106 krátkých, 8 středometrážních a 20 celovečerních filmů. Věnoval se také psaní knih a písňových textů.

Josef Vaniš (6. ledna 1927 Vysoký Chlumec – 12. února 2009 Praha) byl český kameraman a fotograf. V roce 1945 dokončil studium oboru filmový laborant na grafické škole v Praze. Do roku 1958 pracoval u Československého armádního filmu. Poté až do roku 1989 ve filmovém studiu Barrandov. Byl hlavním kameramanem dokumentu Cesta vede do Tibetu, který získal v roce 1956 čestné uznání na filmovém festivalu v Benátkách. Pracoval s režisérem Karlem Kachyňou na filmech Závrať, Naděje či Vysoká zeď. S Dušanem Kleinem spolupracoval na filmech Radikální řez, Dobří holubi se vracejí, Vážení přátelé, ano, ale i na třech filmech z pentalogie o 'Básnících' (Jak básníci přicházejí o iluze, Jak básníkům chutná život a Konec básníků v Čechách). Spolupracoval i s dalšími významnými režiséry jako Zbyněk Brynych nebo Jindřich Polák. Podílel se též na televizním seriálu Pan Tau nebo na filmech Kačenka a strašidla, Smrt stopařek, Tichý Američan v Praze, Noc klavíristy, Dědeček, Kylián a já.

 

Sdílet »

Dech hor na Facebooku

KRKONOŠE - film Viktora Kuny a Martina Krále

 

Film Dech hor